వాడుకరి:Ch Maheswara Raju/ప్రయోగశాల-పురపాలక వ్యాసాలు కొరకు: కూర్పుల మధ్య తేడాలు

దిద్దుబాటు సారాంశం లేదు
ట్యాగులు: చరవాణి సవరింపు చరవాణి ద్వారా వెబ్ సవరింపు ఉన్నత మొబైల్ దిద్దుబాటు
ట్యాగులు: చరవాణి సవరింపు చరవాణి ద్వారా వెబ్ సవరింపు ఉన్నత మొబైల్ దిద్దుబాటు
పంక్తి 112:
|
|}
==ఐక్యరాజ్యసమితి==
==Eg==
ప్రపంచంలోని శరణార్థుల గురించి అవగాహన క‌ల్పించ‌డం కోసం ఈ దినోత్సవంను జరుపుతున్నారు.
{{Infobox dam
రెండో ప్రపంచ యుద్ధం తర్వాత శరణార్థుల అంశం ప్రధాన సమస్యగా మారడంతో శరణార్థుల సమస్యల పరిష్కారం, వారి హక్కుల పరిరక్షణ కోసం ఐక్యరాజ్యసమితి డిసెంబర్ 14, 1950న ఐక్యరాజ్యసమితి శరణార్థుల సంస్థని ఏర్పాటు చేసింది. ప్రపంచంలో అనేక దేశాల్లో నిరంతరం జరుగుతున్న యుద్ధాలు, అంతర్గత పోరాటాల ఫలితంగా అనేకమంది ప్రజలు నిర్వాసితులై శరణార్థులుగా మారుతూనే ఉన్నారు. ఈ పరిణామాల కారణంగా ఐక్యరాజ్య సమితి జనరల్ అసెంబ్లీ డిసెంబరు 4, 2000న సమావేశమై ప్రతి సంవత్సరం జూన్ 20న "అంతర్జాతీయ శరణార్థుల దినోత్సవం" జరపాలన్న తీర్మానాన్ని ఆమోదించింది. ఈ దినోత్స‌వం రోజున‌ శరణార్థులందరినీ గౌరవించడం, వారి గురించి అవగాహన పెంచడం, వారికి మద్దతు తెలపడం వంటి కార్యక్రమాలు జరుగుతాయి.
| name = Lal Bahadur Shastri Dam
| image = Alamatti dam.JPG
| image_caption = Almatti Dam with its right bank power house
| name_official = Upper Krishna-I (Almatti)
| dam_crosses = [[Krishna River]]
| res_name =
| location = Almatti,<br/>Nidgundi, [[Bijapur district, Karnataka|Bijapur district]], [[Karnataka]]
| operator = Karnataka Power Corporation Limited
| dam_length = 1565.15 ft
| dam_height = 524.26ft
| dam_width_base =
| construction_began =
| opening = July 2006
| cost = ₹5.20&nbsp;billion
| res_capacity_total = 123.08 [[Tmcft]] at 519 m MSL
| res_catchment = 33,375 sq. km
| res_surface = 24,230 hectares
| coordinates = {{coord|16.331|75.888|display=inline,title}}
| extra = Minimum Draw Down Level : 504.75 m MSL
}}
 
శరణార్థులు ఎదుర్కొంటున్న కష్టాలు, అమానవీయ పరిస్థితులు, వాటి వెనుక ఉన్న కారణాలు, వీటన్నింటిని గురించి ప్రపంచ మానవ సమాజానికి తెలియజేసి అవగాహన కల్పించేందుకు ఈ సందర్భాన్ని వినియోగించుకోవాలన్న ఉద్దేశ్యంతో ఐక్యరాజ్యసమితి, ఐక్యరాజ్యసమితి శరణార్థుల సంస్థ ('యునైడెట్ నేషన్స్ హైకమిషనర్ ఫర్ రెఫ్యూజీస్ - యుఎన్‌హెచ్‌సిఆర్) పిలుపుమేరకు ప్రతి సంవత్సరం జూన్ 20న ప్రపంచవ్యాప్తంగా ఉన్న అనేక పౌర సంఘాలు ప్రపంచ శరణార్థుల దినోత్సవ కార్యక్రమాలను నిర్వహిస్తున్నాయి. యుద్ధం, హింస కారణంగా వారివారి స్వస్థలం నుండి పారిపోయి వచ్చిన వారిని ఆదరించి వారికి బతుకుదెరువు చూపెట్టాలని ప్రజలకు తెలుపుతున్నారు.
The '''Lal Bahadur Shastri Dam''' is also known as '''Almatti Dam''' is a hydroelectric project on the [[Krishna River]]<ref>[http://www.kgbo-cwc.ap.nic.in/About%20Basins/Krishna.pdf "Map of Krishna River basin"]</ref> in [[North Karnataka]], India which was completed in July 2005. The target annual electric output of the dam is 560 MU (or GWh).<ref>{{Cite web |url=http://www.cea.nic.in/monthly_gen.html |title=CEA Monthly Generation Report |access-date=3 April 2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130403102231/http://cea.nic.in/monthly_gen.html |archive-date=3 April 2013 |url-status=dead |df=dmy-all }}</ref>
 
త‌క్ష‌ణం అనుస‌రించాల్సిన విధానాలు:
The Almatti Dam is the main reservoir of the [[Upper Krishna Irrigation Project]]; the 290 [[Watt#Megawatt|MW]] power station is located on the right side of the Almatti Dam. The facility uses vertical [[Kaplan turbine]]s: five 55MW generators and one 15MW generator. Water is released in to the [[Narayanpur Dam|Narayanpur reservoir]] after using for power generation to serve the downstream irrigation needs. Two separate facilities namely, Almatti 1 Powerhouse and Almatti II Powerhouse each separated by distance do provide power generation capabilities.
రక్షణ కోరుతూ వచ్చిన ప్రజలు వలసదారులైనా, శరణార్థులైనా వారి హక్కులను కాపాడాలి.
 
శరణార్థుల్లో చిన్నారులు ఉంటే వారికి విద్య అందించాలి.
During the initial stages of the project, estimated costs were projected as [[Rupee|Rs.]]14.70&nbsp;billion, but following the transfer of project's management to the [[Karnataka Power Corporation Limited]] (KPCL), the estimated cost was reduced by over fifty percent to Rs. 6.74&nbsp;billion. KPCL eventually completed the project at an even lower cost of Rs. 5.20&nbsp;billion.{{citation needed|date=March 2012}} The entire dam was finished in less than forty months, with construction ending in July 2005.
లైంగిక, లింగపరమైన దాడుల్ని నివారించాలి.
The dam is located on the edge of [[Bijapur district, Karnataka|Bijapur]] and [[Bagalkot district|Bagalkot]] districts. Geographically, it is located in the Bijapur district,<ref name="resources">[http://waterresources.kar.nic.in/salient_features_ukp.htm Upper Krishna project] at Karnataka water resources website</ref> but large areas of Bagalkot district have also been submerged due to filling of the reservoir. The dam holds a gross water storage capacity of 123.08 [[Tmcft|TMC]] at 519 meters MSL.<ref name="resources" /><ref>{{cite web|title=How to Reach any City in India|url=http://www.howtoreach.info/2011/08/how-to-reach-almatti-dam-from-bangalore.html|work=howtoreach.info|publisher=Blogger|accessdate=25 March 2012|author=Oasis|date=4 August 2011}}</ref> The backwaters of the dam host several migratory birds during summer.<ref>{{Cite news|last=Rozindar|first=Firoz|url=https://www.thehindu.com/news/national/karnataka/over-2000-flamingoes-found-in-almatti-backwaters-in-vijayapura-bagalkot/article27190679.ece|title=Over 2,000 flamingoes found in Almatti backwaters in Vijayapura-Bagalkot|date=2019-05-21|work=The Hindu|access-date=2020-02-23|language=en-IN|issn=0971-751X}}</ref>
పెద్దసంఖ్యలో శరణార్థులకు ఆశ్రయం కల్పించేవారికి ఇతర దేశాలు సహకారం అందించి అండగా నిలవాలి.
 
జెనోఫోబియా (జాతి, వర్ణ వివక్షతో తిరస్కరించడం)ను ప్రదర్శించకూడదు.
 
ఐరాస గుర్తించిన శరణార్థులకు పునరావాసంపై దృష్టి సారించాలి.
లాల్ బహదూర్ శాస్త్రి డ్యామ్ అని కూడా పిలుస్తారు ఆల్మట్టి ఆనకట్ట ఒక జలవిద్యుత్ ప్రాజెక్ట్ కృష్ణ నది [1] లో ఉత్తర కర్నాటక జూలై 2005 లో పూర్తి చేయబడిన, భారతదేశం ఆనకట్ట లక్ష్యం వార్షిక విద్యుత్ ఉత్పత్తి 560 MU (లేదా GWh) ఉంది. [2]
శరణార్థులకు సాయం అందించడంలో సభ్య దేశాలతో పాటు ఇతర సేవా సంస్థలు, పౌర సంఘాల్ని భాగస్వాములుగా చేయాలి.
 
2018 నాటికి శరణార్థులకు సహాయం అందించడంలో అందరూ భాగం పంచుకోవడంతోపాటు అంతర్జాతీయ వలసలపై ఏకాభిప్రాయంతో సమగ్ర విధానాన్ని రూపొందించాలి.
అల్మట్టి ఆనకట్ట ఎగువ కృష్ణ నీటిపారుదల ప్రాజెక్టు ప్రధాన జలాశయం ; 290 మెగావాట్ల విద్యుత్ కేంద్రం అల్మట్టి ఆనకట్టకు కుడి వైపున ఉంది. ఈ సౌకర్యం నిలువు కప్లాన్ టర్బైన్ లను ఉపయోగిస్తుంది: ఐదు 55 మెగావాట్ల జనరేటర్లు మరియు ఒక 15 మెగావాట్ల జనరేటర్. దిగువ నీటిపారుదల అవసరాలను తీర్చడానికి విద్యుత్ ఉత్పత్తికి ఉపయోగించిన తరువాత నారాయణపూర్ జలాశయంలోకి నీరు విడుదల అవుతుంది . రెండు వేర్వేరు సౌకర్యాలు, అల్మట్టి 1 పవర్‌హౌస్ మరియు అల్మట్టి II పవర్‌హౌస్ ఒక్కొక్కటి దూరంతో వేరు చేయబడి విద్యుత్ ఉత్పత్తి సామర్థ్యాలను అందిస్తాయి.
ఎవరిని శరణార్థులుగా గుర్తించాలనే విషయంలో తరచూ వివాదం తలెత్తుతోంది. దీన్ని త‌క్ష‌ణ‌మే ప‌రిష్క‌రించాలి.
 
ప్రాజెక్ట్ ప్రారంభ దశలో, అంచనా వ్యయాలు రూ. 14.70 బిలియన్లు, కానీ ప్రాజెక్ట్ నిర్వహణను కర్ణాటక పవర్ కార్పొరేషన్ లిమిటెడ్ (కెపిసిఎల్) కు బదిలీ చేసిన తరువాత, అంచనా వ్యయం యాభై శాతానికి పైగా తగ్గి రూ. 6.74 బిలియన్లు. కెపిసిఎల్ చివరికి ఈ ప్రాజెక్టును రూ. 5.20 బిలియన్లు. [ ఉల్లేఖన అవసరం ] మొత్తం ఆనకట్ట నిర్మాణంలో జూలై 2005 ముగిసే ఆనకట్ట అంచున ఉన్న తో, కంటే తక్కువ నలువది నెలల్లో పూర్తయ్యింది బీజాపూర్ మరియు బగల్కోట్ జిల్లాలు. భౌగోళికంగా, ఇది బీజాపూర్ జిల్లాలో ఉంది, [3]జలాశయం నింపడం వల్ల బాగల్‌కోట్ జిల్లాలోని పెద్ద ప్రాంతాలు కూడా మునిగిపోయాయి. ఆనకట్ట 519 మీటర్ల ఎంఎస్‌ఎల్ వద్ద 123.08 టిఎంసి స్థూల నీటి నిల్వ సామర్థ్యాన్ని కలిగి ఉంది. [3] [4] ఆనకట్ట యొక్క బ్యాక్ వాటర్స్ వేసవిలో అనేక వలస పక్షులను కలిగి ఉంటాయి. [5]